Technologická platforma pro trvale udržitelné vodní zdroje – rozvoj (TP UVZ - rozvoj) číslo projektu: 5.1 SPTP02/016
Registrační žádost k projektu byla schválena Agenturou pro podporu podnikání a investic dne 1.6.2012 pod číslem: 5.1 SPTP02/037
Zahájení projektu: 1. 1. 2013 doba trvání: 2 roky.
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje vychází z faktu možných negativních dopadů klimatické změny. Očekávaný přínos aktivit TP UVZ je eliminace rizik z klimatické změny nejen pro členské subjekty ale pro průmyslovou oblast v ČR. Propojení pracovišť VaV s komerční sférou je základním principem realizace všech aktivit TP UVZ. Prakticky je zabezpečeno účastí expertů z obou oblastí již ve fázi koncipování záměrů, při zpracovávání projektů i při jejich realizaci, právě tak jako při vyhodnocování zpětné vazby.
Sídlo TP UVZ: Tiché údolí 113, 252 63 Roztoky adresa prostor: vyhrazený pro provoz TP UVZ: U Topíren 860/2, 170 00 Praha 7
Plánované cíle TPPrůmysl a doprava jsou spolu s dalšími odvětvími národního hospodářství velmi význam-nými účastníky vodního cyklu, na rozdíl od zemědělství, které spotřebovává pouhá cca 2% zdrojů. Konkurenceschopnost většiny průmyslových odvětví je výrazně závislá na disponibilitě vodních zdrojů pro produkci výrobků a výkonů, a naopak technická úroveň průmyslových technologií podnikání významně ovlivňuje kvalitu odpadních vod přímo i nepřímo cestou znečišťování životního prostředí.
Cílem Technologické platformy pro trvale udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti českého průmyslu a podnikatelských subjektů aniž by bylo nutné omezovat přístup k vodě ostatním spotřebitelským skupinám. Prakticky pro všechna odvětví průmyslové výroby a také pro vodní energetiku a dopravu je kvantitativně, kvalitativně i časově přiměřená dostupnost vodních zdrojů limitujícím faktorem jejich fungování. Doposud většinou nebyly v disponibilitě vodních zdrojů zaznamenávány dlouhodobé a významné problémy, tato situace se ale může v řádu let výrazně změnit jak vlivem klimatické změny, tak i v důsledku narůstající spotřeby.
Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území České republiky. Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne podle VÚV Praha do roku 2050 v případě optimistického scénáře na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického scénáře na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Klimatickou změnou je ovlivněn také sezónní chod celkového odtoku, v průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce 2050 ve většině povodí o 10-20 %, resp. o 30-40 % menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor sněhových. Např. v celkovém součtu pro povodí Labe odhad zásobních objemů potřebných na částečnou kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny sice řádově odpovídá objemům plánovaných nádrží, je však téměř dvakrát větší, takže ani všechny nádrže by pro kompenzaci nestačily.
Jednou z možností jak eliminovat budoucí možný deficit je budování dalších vodních nádrží. Budování nádrží je mimořádně investičně náročné, mají negativní dopad na životní podmínky mnoha obyvatel zatopených vesnic a sídel i likvidaci podnikání mnoha subjektů a tím vyvolanými ekonomickými ztrátami i nenahraditelnými škodami z hlediska estetiky krajiny. A navíc objem plánovaných nádrží 6584 mil. m3, potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku, je pouze 3540 mil. m3. Je proto zapotřebí systémově a systematicky hledat další cesty jak čelit výše komentovaným potenciálním dopadům klimatické změny, což je základní posláním Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje.
K potřebným novým poznatkům lze dospět také hlubším, cíleně stimulovaným propojováním aktivit podnikatelské sféry a výzkumných organizací ke společnému nalézání a realizaci inovací v široké škály různých opatření v oblasti hospodaření s vodou v krajině, v průmyslových a vodárenských technologiích atd.
Základním, horizontálně aplikovaným metodickým přístupem TP UVZ je jak využívání nových světových poznatků, tak nejnovějších disponibilních nástrojů pro realizaci VaV. Významným je v této souvislosti nově budované superpočítačové pracoviště Centra excelence IT4Innovation ve VŠB-TUO Ostrava, s nímž je TP UVZ v úzkém pracovním kontaktu od roku 2009. Superpočítačové technologie představují klíčovou součást projektu Centra excelence IT4Innovations, ve kterém se mají tyto vysoce výkonné výpočetní prostředky (HPC – High Performance Computing) stát účinným nástrojem pro simulace, modelování a výpočty v nejrůznějších oblastech výzkumu, od molekulárního modelování po simulace klimatu a krizových situací. Podobně plánuje TP UVZ využití komparativní výhody, plynoucí z umístění ředitelství GS Galileo do Prahy.
Základními plánovanými cíli jsou:Členění aktivit: do osmi tříměsíčních etap. Pro každou etapu: etapová monitorovací zpráva, v každé etapě bude zabezpečována propagace a publicita projektu. Pro kteroukoliv etapu v letech 2013-14: zpracování projektu a žádosti o podporu podle časových dispozic vyhlašovaných jednotlivých programových výzev – předpokládáno je zpracování 4 žádostí v roce 2013 a 5 žádostí v roce 2014.
Témata: