Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) byla založena v roce 2009,v souladu s iniciativou EK-COM 2004 353 final. TP UVZ, jako jakékoliv jiné ETP, má za cíl přispět k rozvoji společných vizí a k definování priorit výzkumu a inovací ve vodním hospodářství, k prosazování celostního přístupu inteligentních metod při posuzování a řešení problémů udržitelnosti dobrého stavu vodních zdrojů v ČR a zkvalitňování spolupráce mezi výzkumnou a uživatelskou sférou a její internacionalizace.
Projekt řeší otázky trvalého zabezpečení vodních zdrojů v ČR. Stále častěji jsou předkládány důkazy postupně narůstajícího nedostatku vody (vodního stresu) v řadě částí světa. Vodní komponenta životního prostředí má multifunkční funkce a vlastnosti. Implicitně je v ní zakódován konfliktní potenciál. Vodohospodářské objekty a služby podléhají režimu kritické infrastruktury. Voda představuje strategický faktor konkurenceschopnosti, vyžaduje monitoring, rizikovou analýzu a vstupuje do rozhodování. Rozhodovací proces je multidimenzionální a silně kontroverzní. Objektivní hrozbu představuje narůstající faktor klimatické změny
Neúspěch při zajišťování vody znamená prakticky jistotu ekonomického úpadku. Na vodě závisí zdraví, blahobyt i bezpečnost. V nacházejících desetiletích se počet spotřebitelů ve světě rozroste o tři miliardy osob, což bude mít za následek zrychlení úbytku přírodních zdrojů a zostření boje o ně. V žádném sektoru není tato rostoucí nerovnováha tak akutní, jako v oblasti vodního hospodářství. Nedostatek vody negativně ovlivní stabilitu a udržitelný rozvoj nejen států, v nichž je již dnes projevuje jako chronický, reálně ohrožena je i Česká republika.
Celosvětová vodní krize je reálná a patrná na první pohled. Potvrzují to řeky jako Colorado, které již nedotečou do moře, vyčerpané podzemní vody na Arabském poloostrově i jinde nebo znečištěné vodní plochy jako jezero Tchaj-chu, jedna z největších zásobáren sladké vody v Číně. Důvod tohoto stavu lze hledat v přírodních podmínkách a dalších objektivních vlivech. Hlavní principiální příčinu mnozí vidí v tom, že voda se stala součástí lineárního systému, v němž je postupně více a více znečišťována, což znemožňuje její další využití.
Toto plýtvání se zdroji není zdaleka symptomatické pouze pro vodu, nehospodárně lidstvo zachází prakticky se všemi zdroji. Reakcí na tuto skutečnost je cirkulární ekonomika, k níž byly v polovině roku 2015 zahájeny Evropskou komisí konzultace, zaměřené na legislativní, finanční a další nástroje jejího uplatnění.
V ČR i v současné době vysoký počet výskytů bodového i difusního znečištěných zdrojů vody. Je to stále ještě důsledek ne vždy odpovědného nakládání s chemickými látkami, přípravky a odpady v minulém i předminulém století ale i neodpovědným přístupem jak v oblasti průmyslové a zemědělské výroby, tak ve sféře komunální. Periody snížené dostupnosti dostatku vody má negativní vliv nepříznivé rozložení dešťových srážek v čase. Některé lokality v ČR jsou zasahovány přívalovými dešti a povodněmi a naopak je zaznamenáván deficit sněhu, který je důležitým faktorem doplňování zásob podzemních vod. Zdroje podzemní vody jsou navíc ohrožovány nedodržováním předpisů při zakládání staveb, i hlubokými vrty, prováděnými při zavádění „ekologických“ způsobů vyhřívání budov.